Esther Wanjiru Mukera se poprvé setkala s unitářstvím v době pandemie. Dnes jako facilitátorka globální sítě /U Global Network propojuje unitářské a univerzalistické komunity napříč kontinenty. Mluví o výzvách i nadějích afrických sborů, významu duchovního přijetí a o tom, jak hluboký soucit a otevřenost mohou měnit svět.
Můžete prosím popsat, co vlastně obnáší vaše funkce facilitátorky systému U/U Global Network? Za co všechno nesete odpovědnost a jaké máte do budoucna v této funkci cíle?
Jako facilitátorka této globální sítě podporuji společenství unitářských a univerzalistických komunit, organizací a jednotlivců po celém světě. Komunit, které usilují o mezinárodní komunikaci. Tato síť se zaměřuje na spolupráci, propojování a posilování vzájemných vztahů. Její směřování vychází z různorodých potřeb všech zúčastněných komunit. Činnost sítě vede globální skupina dobrovolných lídrů – Leadership and Design Team (LDT) –, která do svého rozhodování vědomě zapojuje sebereflexi a zpětnou vazbu. Mým cílem jako facilitátorky je pomáhat naplňovat vizi této globální sítě a přispívat k jejímu rozvoji.
Jaké strategie a iniciativy plánujete zavést pro posílení spolupráce mezi unitářskými komunitami na globální úrovni?
Chci aktivně podporovat propojování jednotlivců i komunit, povzbuzovat je k účasti a zapojovat je do práce globální sítě. Důležitým krokem je také rozvíjení komunikace mezi komunitami, což považuji za zásadní prvek prohlubování spolupráce.

Zaměřujeme se na vytváření příležitostí pro spolupráci, propojování a posilování vzájemných vztahů. (Foto © pixabay.com.)
Jaké výhody by přineslo silnější propojení komunit napříč kontinenty?
Užší spolupráce by nám umožnila vzájemně se učit z našich zkušeností, posilovat solidaritu a společně zesílit náš vliv ve světě.
Jaká byla vaše osobní cesta k unitářství? Co vás na této víře nejvíce oslovilo a jak ovlivnila váš život?
Moje cesta k unitářskému univerzalismu začala v roce 2021, uprostřed pandemie, když jsem se setkala s reverendkou Justine Magara ze sboru Unitarian Universalist Church of Kenya v Kajiadu. Jako svobodná matka, která měla navíc nemanželské dítě a zároveň působila v církvi jako mládežnická vedoucí, jsem zažila mnoho odsudků. O to silněji na mě zapůsobila otevřenost a přijetí, kterého se mi dostalo v unitářství – to pro mě bylo hluboce uzdravující. Bylo to potvrzení základní pravdy, v niž věřím, že všichni máme své místo, naše životy mají smysl a jsme důležití bez ohledu na naše životní volby a zkušenosti. Kromě této otevřenosti mě oslovila také možnost pomáhat druhým. Velkou inspirací pro mě bylo sledovat práci reverendky Justine v komunitě v Kajiadu. Její oddanost službě druhým ve mně vzbudila touhu být součástí víry, která své hodnoty proměňuje v konkrétní činy a kde soucit znamená skutečnou pomoc.
Jaká je současná situace unitářských komunit v Africe? S jakými největšími výzvami se potýkají a jaké příležitosti je čekají?
V Africe existuje celoafrická unitářská síť – strukturovaná platforma, která spojuje všechny unitářské komunity na celém kontinentu. V současnosti je aktivních přibližně šest afrických zemí, a bylo by velmi přínosné zapojit je do společného unitářského fóra, kde by mohly sdílet své zkušenosti a diskutovat o specifických výzvách a příležitostech. Afrika je mimořádně pestrý kontinent a stejně rozmanité je i prostředí unitářských komunit. Některé se zaměřují na humanitární práci, jiné vytvářejí sociální prostor, kladou důraz na spiritualitu nebo se věnují rozvoji místních komunit. Vedle již zavedených skupin vznikají nové komunity v zemích, kde se unitářství teprve začíná rozvíjet. Na druhé straně však existují i místa, kde unitářské hnutí postupně slábne. Jednou z největších výzev je střet některých unitářských hodnot, jako jsou otevřenost a přijetí, s tradičními africkými postoji, což může vést k nedorozuměním a někdy i k mylnému vnímání unitářství jako sekty. Zvláště obtížná je situace LGBTQ+ komunity, která v mnoha afrických zemích čelí vážným problémům. Náročné to mají také ti, jejichž rodiny nerozumějí jejich unitářské víře a nepřijímají ji. Další překážkou je nedostatek vyškolených duchovních a laických vůdců, což komplikuje rozvoj komunit. Spolupráci navíc brání i jazyková rozmanitost, která znesnadňuje vzájemnou komunikaci. Přesto existuje velká naděje – po celé Africe jsou lidé, kteří se chtějí učit, růst a vést své komunity. Pokud jim poskytneme odpovídající podporu, školení a nástroje, mohou dosáhnout velkých věcí.
Zmínila jste problémy jednotlivých unitářů, se kterými se kvůli své víře v Africe potýkají. Jaké jsou problémy unitářských komunit a jak jim lze pomoci?
V některých zemích je prosazování spravedlnosti a rovnosti spojeno s diskriminací a vyloučením ze společnosti. V regionech, kde jsou potlačovány demokratické principy, jsou unitáři, kteří se odváží vystoupit proti nespravedlivé vládě nebo upozorňovat na útlak, často označováni za nepřátele státu. Tento boj se dotýká i hluboce osobní sféry života. Většina afrických zemí považuje stejnopohlavní vztahy za nezákonné, což nutí LGBTQ+ jednotlivce žít v neustálém strachu z odhalení. Pokud se o jejich orientaci dozví rodina nebo okolí, může to vést k zavržení, sociální izolaci nebo dokonce k fyzickému násilí. Unitářská víra je navíc v mnoha afrických zemích často nepochopena a její společenství nesprávně označováno za sektu. Dalším velkým problémem je nedostatek finančních prostředků, který brzdí rozvoj komunit. Klíčem je vzdělání – posílení afrických unitářů skrze znalosti jim může dát větší sílu a sebevědomí.

Unitářská víra jako taková je navíc v mnoha afrických zemích často nepochopena. (Foto © pixabay.com.)
Jak vidíte budoucnost unitářství v Africe? Jakou roli by mohlo hrát v širším společenském kontextu a jak by mohlo přispět k pozitivním změnám ve svých komunitách?
Věřím, že unitářství v Africe stojí na prahu něčeho nádherného. Představuji si rozkvétající komunity, v nichž naše základní hodnoty – spravedlnost, rovnost a hluboký soucit – tvoří úrodnou půdu pro pozitivní změny. Máme příležitost být hlasem těch, kteří nejsou slyšeni, postavit se za lidská práva a vytvářet společenství, kde láska a spravedlnost nejsou jen slovy, ale živoucí součástí našeho sdíleného života.
Jak by podle vás mohly unitářské organizace v Evropě, včetně České republiky, podpořit nejen své africké protějšky, ale také celkový rozvoj unitářství ve světě?
Možná by bylo užitečné pozvat zástupce různých společenství k účasti na setkáních, kde bychom mohli společně identifikovat nejpalčivější potřeby a hledat společné řešení. Propojení české unitářské komunity s panafrickou unitářskou sítí je určitě možné a mohlo by být přínosné pro obě strany.

Máme příležitost být hlasem těch, kteří nejsou slyšeni. (Foto © pixabay.com.)
Jaké hodnoty podle vás spojují unitářské komunity napříč různými kulturami a kontinenty?
Tím nejhlubším spojujícím prvkem je přesvědčení, že na každém člověku záleží. Opravdu záleží. Sdílíme víru ve spravedlnost, laskavost a opravdový soucit. Zároveň respektujeme, že si každý může najít svou vlastní cestu k duchovnu – jsme otevření všem směrům.
Máte nějaký zvlášť silný příběh ze své práce s unitářskými komunitami v Africe, který vás hluboce zasáhl nebo vám dal naději do budoucna?
Ano, rozhodně. Setkání panafrické unitářské sítě v Burundi, které proběhlo loni v říjnu, bylo nesmírně dojemné. Vidět, jak se formuje nové vedení, jak lidé přebírají iniciativu, vytvářejí webové stránky a připravují návrhy online teologických kurzů, mi naplnilo srdce nadějí.
Článek byl uveřejněn v Tvůrčím životě 2025/02.
Rozhovor vedla Kateřina Höferová.


