Věčný zápas s časem

Všichni se s tématem hospodaření s časem tak či onak vyrovnáváme – nelze to jinak, když čas nás
konfrontuje s nezbytností rozhodování, jak prožít tu či onu chvíli, přesněji řečeno každou chvíli,
a tím i celý život, který je z nich složený. „Věčně s časem zápasíme,“ mohli bychom říct v nadsázce,
protože k takovému pocitu lze v našem uspěchaném světě snadno dojít. Ano, věčnost je v tomto
případě omezená délkou perspektivy našeho života. Od pradávna věků do jistě hodně vzdálené
budoucnosti, co člověk člověkem byl a co člověk člověkem bude, věčný zápas s časem je mu
dán. Nedokáže čas ovládnout, ten mu bude jako dosud i dál neuchopitelně protékat mezi prsty
.

Čas je zkrátka nadčasovou výzvou. Proto také věnujeme tomuto tématu část Tvůrčího života, přičemž záměrem nebylo poskytnout konkrétní návody na hospodaření s časem (nebo módněji time management), které je možné dohledat v množství knih, jež se tím zabývají, ale spíš rozjímání, příklady přístupů. Za sebe jsem jako garant tohoto bloku Tvůrčího života nabídl text promluvy, kterou jsem připravil pro pražskou Unitarii, další myšlenky prakticky orientované přináší anketa, ve které duchovní NSČU reagují na otázky týkající se jejich přístupu k času. Uzavření tématu pak nabízí Jiří Fiala, který kdysi v Plzni přispíval výbornými texty do unitářského časopisu Entita. Byl jsem si jist, že dobře naplní záměr, totiž „napsat rozjímavý text o hospodaření s časem, který nebude zabíhat do technických detailů, ale bude vycházet z osobních duchovních zkušeností“. Je snadné, snad až příliš snadné, čas podcenit, nedocenit, přecenit, zkrátka mít o něm zkreslený dojem, a tím se pak v životě dopouštět omylů a chyb. Pamětníci si jistě vzpomenou na heslo „Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, které mělo platnost prakticky jen několik desetiletí, a i tak bývalo především terčem vtipů. Na duchovní cestě je čas výzvou – jak se k němu vztahovat nejen prakticky, ale i duchovně. To nám pak dává naději, že náš věčný zápas s časem bude nejen trvat po čas našich dnů v tomto světě, ale také že nám bude pomáhat žít hlouběji a smysluplněji.

Text byl uveřejněn v časopise Tvůrčí život 2023/02.

 

Další články z rubriky Společnost

  • Žižkostel – bezpečné místo pro každého bez rozdílu

    Pokud projdete pražským Žižkovem, narazíte na mnoho světů. Někde na moderní kavárny,designové obchůdky, malé vinárny, restaurace, dětská hřiště i parčíky.


  • Zkratkou na houby a houby jako zkratka

    Kapitola Zkratkou na houby z Pána prstenů je nejen poetickým připomenutím ztraceného bezpečí a bezstarostných časů hobitů, ale také branou


  • Buddhismus v České republice

    Tento příspěvek se snaží ve stručnosti nastínit historii buddhismu v českých zemích a popsat současný stav rozšíření tohoto nábožensko-filozofického systému,


Další články z rubriky Zamyšlení

  • Mindfulness a spiritualita

    Mým záměrem je popsat různé způsoby, jak se ke spiritualitě vztahovat, a nehodnotit, který je lepší. Zároveň chci ukázat, jakým


  • Jak nás doprovází rasismus

    Rasismus je tu nevědomky a později promyšleně odjakživa, jelikož je spolu s xenofobií jedním z projevů pocitu nadřazenosti a nepřijetí


  • Má význam znát své kořeny?

    V době, kdy se většina z nás soustředí na rychlost, výkon a budoucnost, zapomínáme na to, odkud jsme přišli –


Tipy redakce

Najdete nás

Napište nám