Architektonickým památkám na polské unitáře 17. století (sociniány a ariány) hrozí zánik. Z hlediska ochrany architektonického dědictví jsou téměř v nejhorší možné situaci: tyto nenápadné vesnické stavby se nacházejí mimo turisticky vyhledávané oblasti, místní lidé je nepovažují za součást „své“ historie, ani nemají velké naděje na pomoc ze zahraničí, díky níž jsou opravovány například některé židovské synagogy a budovy kalvinistických sborů. U některých polských unitářských kostelů navíc nejsou vyjasněné vlastnické poměry, což ztěžuje žádosti o dotace na záchranu. Pokud o ně nepečují nadšenci, jako je to v případě domu v Kolosách, mají minimální šanci.
Dnešní polští unitáři se sice hlásí k odkazu polských bratří, z jejich internetových stránek je však zřejmé, že duchovní inspiraci čerpají především z buddhismu a indických tradic. K antitrinitářství se sice v Polsku hlásí několik dalších skupin, ale jejich návaznost na historické kořeny polské reformace je přinejmenším nejednoznačná. Pokud se jejich členové a příznivci fyzicky scházejí, potkávají se ve velkých městech jako Varšava, Vroclav nebo Krakov, nikoli v zapadlých vískách.
Włostów, Polsko, zbytky budovy ariánského sboru. (Převzato z: http://www. polskaniezwykla.pl/
web/place/3545, wlostow-ruinyzboru-arianskiego. html.)
Kostelík ve Włostówě
Uveďme několik příkladů: Cenný kostelík ve Włostówě ve Svatokřížském vévodství je jen jednou z ruin v kdysi prosperující vesnici. Z hlediska nezbytné potřeby památkové péče mu „konkuruje“ neméně poničený novorenesanční zámeček rodiny Karských, na který v dobách své největší slávy navazoval park anglického typu. Ve vsi ubývá pracovních příležitostí i obyvatel. Cukrovar z roku 1913 ukončil před několika lety činnost a místní mají jiné starosti než záchrana budovy upomínající na náboženský směr, k němuž se nikdo z nich nehlásí.
Pęczelice, budova bývalé ariánské modlitebny. (Foto Jarosław Kruk, 2011, převzato z: https://pl.wikipedia.org/wiki/Zabytkowy_zb%C3%B3r_aria%C5%84ski_w_P%C4%99czelicach#/media/ ile:JKRUK_20110501_PECZELICE_RUINY_ARIANSKIEGO_ZBORU_XVIIW_MG_7143.jpg.)
Ariánská modlitebna v Pęczelicích
Ariánská modlitebna v Pęczelicích má jiný příběh, ovšem s podobným koncem. Na přelomu 16. a 17. století ji nechal na svém sídle zbudovat Stanisław Gnoiński. V nadzemní části se scházeli členové sboru ke shromážděním, sklepní prostory sloužily k pohřbívání. Když panství přešlo do rukou katolíků, byla – celkem snadno – přeměněna na špejchar a takto sloužila až do počátku 20. století. Už tehdy byla ale podle záznamů stižena vandalismem, a to pravděpodobně včetně sklepní hrobky. Zcela bez péče byla ponechána asi od 50. let, takže v současnosti z ní zbývá obvodové zdivo. Ačkoli je zapsána jako historická památka, intervence na její záchranu nebo alespoň konzervaci pozůstatků podniknuté v roce 2005 vyšly naprázdno. Za několik let už možná nebude co zachraňovat.
Polsko, Silniczka, opravená budova bývalého ariánského sboru. (Foto Mariusz Stepien, převzato z:https://pl.wikipedia. org/wiki/Silniczka#/media/File:Kaplica_arianska_w_Silniczce.jpg.)
Ariánský sbor v osadě Silniczka u Žitna
Do třetice alespoň jeden pozitivní příklad – nadějněji se daří budově ariánského sboru v osadě Silniczka u Žitna v Lodžském vévodství. Zdejší obec je na tom ekonomicky lépe a podporuje místní kulturu včetně drobných památek. Sborová budova však za mimořádně dobrý stav „vděčí“ událostem druhé světové války. Roku 1939 zde totiž zaútočili nacisté na pohřební průvod polského vojáka a zavraždili šest civilistů. Sbor se tak shodou okolností stal novodobým pietním místem. Původní architektura zůstala zachována, stavba má novou střechu (šindele jsou sice nahrazeny novodobou krytinou, ale alespoň je funkční) i omítky. Letos v létě se polským unitářům podařilo drobně upoutat pozornost ICUU, když pro zahraniční hosty uspořádali návštěvu některých památek, zejména v Rakowě, kde je stará ariánská fara z roku 1658 (doplněná přístavbami a sloužící jako soukromý dům). Navštívili také Kolosy, kde se nachází pozoruhodný sborový dům opatřený novou plechovou střechou a se zachovalým erbem rodu Szreniawských. Při této památce existuje internetové „muzeum“, usilující o popularizaci ariánského/sociniánského odkazu. Výsledkem návštěvy bylo zatím několik videí na Twitteru a článků v unitářském tisku.
Kolosy, Polsko, budova bývalého ariánského sboru. (Foto Jakub Hałun, 2017, převzato z:https://commons.
wikimedia.org/wiki/File:20170815_Kolosy_zbor_arianski_5676.jpg.)
Jinými slovy, pokud chcete tyto, pro nás významné památky vidět, máte nejvyšší čas udělat si za nimi výlet.
Text byl zveřejněn v časopise Tvůrčí život 2017/05.
