Nová sezona je tady – poskytnu vám tedy pár „pěstovacích“ rad. Pokud máte rádi chuť
čerstvé zeleniny, pak jsou vám určeny, ať máte to štěstí, že využíváte pro pěstování záhony, nebo třeba jen balkon pro pár květníků. Pěstování zeleniny se věnuji už od dětství
a ráda zkouším různé kombinace tak, aby to bylo pestré, krásné a rostliny spolu vzájemně
prospívaly.
Při pěstování na balkoně si nejdříve ověřte u správce budovy, zda unese i velké nádoby s hlínou, protože po zalití váží opravdu hodně, nebo jestli zůstanete pouze u bylinek a listové zeleniny, které nejsou tak náročné na prostor. Severní strana je vhodná pro zeleninu náročnou na vláhu, jako je listová a kořenová zelenina (saláty, mrkve, řepy, pažitka), jižní, horká strana je vhodná pro teplomilnou zeleninu, jako je paprika, lilek, rajče, cuketa nebo fazole. Pokud si chcete usnadnit zalévání, můžete k rostlinám zapustit keramické nádoby známé jako OLLA, které vláhu dodávají postupně. Šikovný kutil je zvládne vyrobit i z obyčejných hliněných květináčů.
A už můžeme jít na konkrétní rady. Do připraveného záhonu nebo větší nádoby (třeba zednického kalfasu) přidám kompost. Ten totiž snesou i rostliny, které nejsou tak náročné na výživu, jako jsou saláty, špenát, fazole, hrášek nebo mrkev. K náročnějším rostlinám, jako jsou cukety, dýně, lilky, rajčata, celer nebo květák, potom přidávám přímo například Hnojík (hnojivo z hmyzího trusu, které nesmrdí). Vybírejte také podle množství světla a tepla, které budou mít rostliny k dispozici.
Na jaře lze začít se špenátem, ředkvičkami, saláty, hráškem či kedlubnami. Sazeničky salátu nebo kedluben se brzy zjara prodávají na různých místech, v Praze třeba v Holešovické tržnici. Špenát, ředkvičky nebo předem namočený hrášek se vysévají přímo do země. Klidně vše zkombinujte do jednoho prostoru – když bude výsadba hustá, můžete baby zeleninu jíst celou i s natí. Třeba mini ředkvičky i s lístky jsou výborné v salátech nebo jako ozdoba jídla. Salátům se dají otrhávat jednotlivé lístky a zase postupně dorůstají, mladé lístečky hrášku chutnají výborně. Pokud by hrozil mráz, přikryjte vše bílou netkanou textilií – udrží u rostlin teplo a ochrání je. Až hrášek poporoste, dejte k němu oporu. Já používám větvičky buď z prostřihu stromů a keřů, nebo z velikonoční dekorace, která už dosloužila.
Rostliny, které jsou spolu příbuzné, si navzájem berou živiny a přitahují stejné škůdce. (Foto © pixabay.com.)
Po posledních mrazech, v půlce května, můžete přidat rostliny, které pak plodí celé léto. Jedna kombinace je třeba cuketa, slunečnice, zelené fazolky a pro krásu a ochranu aksamitník neboli afrikán. Další možností je rajče, bazalka, mrkev, měsíček, česnek a po sklizni mrkve třeba kadeřavá kapusta. Nebo červenou řepu zkombinujte s koprem, zelenými fazolkami a rozmarýnem. Ke konci sezony, v srpnu, můžete na záhony opět vysít ředkvičky, špenát, zimní saláty, polníček a hrášek na výhonky.
Nebojte se kombinací, držte se jen zásady, aby si rostliny vzájemně nestínily, tedy střídání nižších a vyšších rostlin. Také pozor na konkurenci v oblasti kořenů – kombinujte hluboce a mělce kořenící rostliny. A ještě jedno upozornění: rostliny, které jsou spolu příbuzné, si navzájem berou živiny a přitahují stejné škůdce (například rajče a brambor, lilek a paprika, okurka a cuketa nebo dýně, košťáloviny navzájem).
Pokud už máte zasazeno, rady se budou hodit i příští rok. Ať vám to dobře roste. A kdybyste chtěli ohledně pěstování zeleniny poradit, stavte se v Komunitním centru Unitarie, Anenská 5, Praha 1 v době otevření permakulturní knihovny (každý sudý čtvrtek mezi 15. a 18. hodinou). Nově tam máme i semínkovnu plnou různých semínek zeleniny i květin.
Článek byl zveřejněn v časopise Tvůrčí život 2025/02.
