Potřebují unitáři teologii – nebo si vystačí bez ní? V době, kdy se víra i hodnoty vyjadřují
mnoha různými způsoby, zní tato otázka možná provokativně. Rev. Ant Howe ukazuje,
že teologie nemusí být uzavřenou dogmatickou disciplínou, ale může se stát otevřeným
dialogem, kompasem pro hledání smyslu a pojmenovávání toho, co je pro nás skutečně
nejdůležitější.
„… s posvátnou úctou uvádějte svou spásu ve skutek.“ (Filipským 2:12)
„… proměňujte se obnovou své mysli…“ (Římanům 12:2)
Jinými slovy: Zamyslete se nad tím, čemu věříte a proč tomu věříte! Nedělejte to jen jednou, ale pokračujte v tom znovu a znovu.
Dobře si pamatuji, jak jsem před mnoha lety nastoupil na Manchesterskou univerzitu, abych začal studovat teologii! Na první přednášce, které jsem se zúčastnil, nám byla dána základní definice teologie: „Teologie je rozumový diskurz o Bohu.“ To se mi zdálo jako docela dobrý začátek a naprosto v pořádku, pokud věříte v Boha. Ale co my, unitáři? Pokud je teologie rozhovorem o Bohu, kam to odkazuje unitáře, kteří nemají o Bohu žádnou jednotnou představu? Je teologie pro nás nějak užitečná?
Naštěstí jsem nemusel dlouho čekat, než jsem dostal jinou definici. Našel jsem ji v první učebnici, kterou jsme měli přečíst: Křesťanské teologii od Alistera McGratha. Alister McGrath definuje teologii jako „trvalou a kritickou reflexi víry, praktik a zkušeností věřícího společenství“1 Myslím, že tato definice je pro unitáře přijatelnější! McGrath poznamenává, že teologie nám umožňuje vyjádřit naše přesvědčení a víru a smysluplně se zabývat tradicí ve světle současných výzev.
Všiml jsem si však, že jsme již narazili na další slovo, které může být pro některé unitáře problematické: víra. Možná nemáme víru v tradičním smyslu, ale unitářství nás vede k životu se závazkem k lásce, spravedlnosti, společenství a (pro některé z nás) k Bohu. Snažíme se být těmto hodnotám a vztahům věrní. – A když o těchto věcech přemýšlíme, je to teologická práce!
Teologie je také to, co se děje, když vážně a upřímně uvažujeme o nejhlubších otázkách, jež nám přicházejí na mysl. Co je nejdůležitější? Čemu věříme? Jak bychom měli žít? Co dává našemu životu smysl? Myslím, že když si klademe velké otázky a necháváme prostor pro spiritualitu jako možnou součást odpovědi, pak se zabýváme teologií! Ale vraťme se na chvíli k otázce Boha. Musí teologie vždy zahrnovat Boha?
S postupem času jsem začal čím dál víc oceňovat spisy Paula Tillicha, jehož dílo bylo a je velmi důležité pro ty, kdo k náboženství přistupují svobodomyslně. Paul Tillich mimo jiné uvádí: „Náboženství je stav, kdy nás ovládá nejvyšší zájem, zájem, který všechny ostatní zájmy kvalifikuje jako předběžné.“
Teologie nám umožňuje vyjádřit naše přesvědčení a víru a smysluplně se zabývat tradicí ve světle současných výzev. (Foto© pixabay.com.)
Pro Paula Tillicha tedy použití slova Bůh nutně neznamená potvrzení existence nadpřirozené bytosti, ale pojmenování toho, co je pro nás nejdůležitější: našeho nejvyššího zájmu, který se nachází v hloubi našeho vlastního bytí.
Když se podíváme na dnešní svět, spatříme mnoho věcí, které nás znepokojují! Tolik věcí, které nás trápí. A samozřejmě i v unitářství je spousta toho, co nás zneklidňuje, když uvažujeme o budoucnosti. Snažíme se naše náboženství posouvat vpřed, čelíme však při tom mnoha výzvám. Pomůže nám snad teologie s nízkým počtem členů, se stárnoucími sbory a všemi dalšími problémy, s nimiž se jako unitáři v současnosti potýkáme?
U unitářů napříč světem jsem si povšiml jedné věci: milujeme unitářství, myslíme si, že je úžasné, ale máme potíže vyjádřit, co to vlastně je! Netvrdím, že v tom tkví jádro všech našich problémů, ale některých možná ano. A právě v tom nám může teologie pomoci: může nám dát slova, abychom mohli sdílet to, co je na unitářství skvělé!
Alister McGrath napsal: „Teologie nám pomáhá pochopit smysl naší víry. Umožňuje nám držet se jí s integritou i ve chvílích, kdy stojíme tváří v tvář výzvám, a doporučovat ji ostatním.“ Osobně mám za to, že obecně se nám unitářům daří držet se své víry s integritou, ale ne vždy ji bohužel dokážeme doporučovat ostatním.
Přesto si dovolím tvrdit, že unitáři (bez ohledu na jejich rozmanitá osobní přesvědčení o Bohu) jsou od své přirozenosti teology! Kdykoli mluvíme o lásce, pravdě nebo spravedlnosti jako o náboženských hodnotách, mluvíme teologicky – vyjadřujeme své nejvyšší zájmy.
Víme, že existuje mnoho lidí, kteří zastávají podobné hodnoty jako my unitáři, ale zatím nejsou součástí našich obcí. Mohli by se k nám přidat, kdybychom s nimi byli schopni navázat dialog. Možná by nám potřebná slova dala právě teologie!
Když jsem začal se studiem teologie, nebyl jsem si vůbec jistý, zda je akademická dráha pro mě to pravé. Ale jedna věc mě na tom okamžitě zaujala – nejen to, že jsem měl povoleno klást velké otázky, ale že jsem k tomu byl dokonce povzbuzován! To mě tak nadchlo, že když jsem získal titul, zůstal jsem ještě na postgraduálním studiu!
Po dokončení univerzity a následném výcviku pro unitářskou duchovenskou službu jsem čtrnáct let sloužil v jedné obci. Počet jejích členů za tu dobu vzrostl natolik, že se stala jednou z největších unitářských kongregací ve Velké Británii. Myslím, že jedním z důvodů tohoto růstu bylo to, že se členové téhle obce naučili dobře hovořit o unitářství – nejen o tom, čím je, ale především o tom, jak změnilo a obohatilo jejich životy. Naučili se doporučovat svou víru ostatním. Ne nátlakem, ale způsobem, z něhož si mohli ostatní sami vyvodit, že by pro ně naše náboženské společenství mohlo být atraktivní. Doufám, že jsem lidem v tomto sboru poskytl alespoň v malé míře některé teologické nástroje, aby mohli svou víru jasně vyjádřit.
V současné době mám tu čest být členem vedení a lektorem Unitarian College ve Velké Británii, instituce, kde vzděláváme budoucí unitářské duchovní i laické vůdce. Bylo mi také ctí být několikrát hostem na vaší Unitářské akademii a na sněmu.
Ve Velké Británii musí studenti, kteří studují na unitářskou duchovní službu, dosáhnout univerzitní teologické kvalifikace. Systém v České republice je odlišný, teologie je začleněna přímo do výcviku duchovních, který nabízí Akademie. Ale v obou případech, v obou výukových systémech se stále říká, že potřebujeme, aby naši unitářští duchovní byli v teologii vzdělaní a dokázali teologicky argumentovat.
Lidé odedávna přicházejí do našich obcí s tím, že kladou bytostné otázky, na něž očekávají odpovědi. Například: Proč lidé trpí? Jak mohu najít naději? Je tento život vše, co existuje? Jak mohu najít smysl? Unitářský duchovní musí být schopen tyto otázky vyslechnout a nabídnout odezvu! Ano, vím, že na ně nemáme jasné a jednoznačné odpovědi… To ale neznamená, že nemáme žádné odpovědi!
Teologie není klecí, ale kompasem. Ne dogmatem, ale dialogem. (Foto© pixabay.com.)
Paul Tillich napsal, že „teologie, má-li být užitečná, musí být existenciální – musí odpovídat na skutečné otázky existence“. Jinými slovy, teologie musí mít co říci k životu, má-li mít nějaký význam.
Britský unitářský teolog James Martineau uvádí, že „teologie není vědou o Bohu o nic více, než je etika vědou o ctnosti: obě jsou interpretacemi toho, co vnitřně cítíme a o co usilujeme, po čem toužíme“. Teologie nám tedy může pomoci vyjádřit přesvědčení a hodnoty, které jsou v nás, a vybízet nás, abychom žili v souladu s těmito hodnotami a přesvědčeními.
Unitaristická teologie neposkytuje jednoznačné odpovědi na velké otázky života, ale vyžaduje, abychom to, co se učíme, zkoumali ve světle svého svědomí a zkušeností. Teprve pak můžeme něco přijmout jako pravdu. Věřím, že unitáři mají co nabídnout současné teologické debatě a že pokud se jí neúčastníme, připravujeme svět o svůj jedinečný přístup k spiritualitě.
Všichni se asi shodneme, že naši duchovní musí být teologicky vzdělaní, ale co ostatní členové našich obcí? Potřebují všichni unitáři teologii? Vyjdu zase z citace Paula Tillicha, totiž že „teologie je odpovědí na otázky vyplývající z lidské situace“. My unitáři rozhodně nejsme vyňati z lidské situace, ať už jsme duchovní nebo laici! Ve skutečnosti mnoho unitářů naopak věří, že lidská situace je vše, co existuje. Pokud má Tillich pravdu v tvrzení, že teologie nám dá některé odpovědi na otázky spojené s lidskou situací, pak je teologie něco, o co se všichni budeme chtít zajímat!
Vlastně si myslím, že my unitáři se teologií zabýváme neustále, i když ji tak nenazýváme. Neustále si klademe velké otázky, držíme se svých náboženských hodnot a snažíme se podle nich žít a přispívat společnosti. Možná ne všichni mluvíme o Bohu, ale všichni máme své nejvyšší zájmy.
Věřím, že všichni unitáři se musí na určité úrovni zabývat teologií – ne jako klecí, ale jako kompasem. Ne jako dogmatem, ale jako dialogem. Ne jako něčím, co nám je vnucováno zvenčí, ale jako něčím, co společně vytváříme, když se scházíme v jakémkoli z našich společenství.
Pro unitáře není teologie o konečných odpovědích. Je o upřímném a setrvalém kladení otázek a ochotě následovat pravdu, ať už vede kamkoli. Až se příště uvidíme při nějaké z mých návštěv České republiky, těším se, že si s vámi při pivu popovídám o teologii!
Přeložila a úvodním slovem opatřila Kristýna Ledererová Kolajová.
Rev. Ant Howe je členem vedení a zároveň lektorem Unitarian College ve Velké Británii a pravidelně spolupracuje s Unitářskou akademií a obcí IUCP.
Článek byl zveřejněn v časopise Tvůrčí život 4/2025.
